7 / 80
7
Systém LINEAR je instalován do nejrůznějších prostředí a v širokém
rozpětí klimatických podmínek. Slouží v krytém vnitřním prostředí
interiérů staveb se stabilním klimatem, ale rovněž bývá vystaven
přímým povětrnostním vlivům u instalací ve vnějším prostředí. Čas-
to se také montuje do agresivního prostředí průmyslových provozů,
chemických technologií nebo plní svou funkci za zvýšených poža-
davků potravinářského průmyslu.
Každé z uvedených prostředí a každý ze způsobů použití klade na
prvky kabelové trasy specifické nároky, které se odrážejí kromě ji-
ného i v požadavcích na trvanlivost, chemickou stálost případně
zdravotní nezávadnost. Vzhledem k tomu, že jsou prakticky všech-
ny prvky systému LINEAR vyráběny z oceli (ocelový drát, nebo oce-
lový plech) je vhodné a ve většině případů nutné vybavit jednot-
livé součásti systému vhodnou povrchovou úpravou, která zajistí
chemickou stabilizaci kovového povrchu částí a rovněž zvýší jejich
kvalitu po funkční a estetické stránce.
Vhodným výběrem typu povrchové úpravy a jejího provedení je
možné zajistit dlouholetou funkčnost takto ošetřených částí a tedy
i ekonomickou efektivitu instalace kabelových nosných systémů
v uvažovaném prostředí, ať už je to administrativní budova, pros
tory podzemních garáží, čistírna odpadních vod, chemický provoz,
potravinářská výrobna, nebo prostředí jaderné elektrárny.
Povrchová úprava částí systému LINEAR
Z běžně dostupných metod je možné pro ošetření povrchu kovo-
vých součástí systému LINEAR použít některou z metod zinkování,
což je v současnosti nejrozšířenější typ povrchové úpravy ocelových
prvků a konstrukcí. Jako alternativa k zinkování přichází v úvahu
použití ocelí s různým stupněm odolnosti proti korozi a případně
v kombinaci s doplňkovými technologickými procesy ošetření ne-
rezových povrchů, dále zvyšující jejich odolnost.
Základní povrchové úpravy pozinkováním
a jeho možnosti
Nejpoužívanější povrchová úprava je pro kabelové trasy systému
LINEAR galvanické pozinkování, a to především proto, že bývají
nejčastěji instalovány ve velmi málo agresivním prostředí interiérů
staveb, pro které je právě tato povrchová úprava nejvýhodnější.
Pozinkování obecně spočívá v pokrytí povrchu ocelové části sou
vislou vrstvou zinku. Tato vrstva chrání povrch žlabů mechanicky,
ale zejména chemicky, protože i při porušení lokální vrstvy zinku
dochází ke korozi jen v zinkové vrstvě. Tím ocel zůstává chráněna
až do doby, než se zinková vrstva rozpustí. Pozinkování se provádí
několika možnými postupy a to elektrolyticky (galvanické pozinko-
vání), válcováním za studena (sendzimirové zinkování) a ponorem
do roztaveného zinku (žárové pozinkování). Každá z uvedených
zinkovacích metod je přitom charakteristická tloušťkou nanesené
vrstvy, která je zásadní pro stupeň odolnosti zinkem ošetřeného
povrchu. Přitom platí pravidlo v podstatě přímé úměrnosti mezi
tloušťkou vrstvy a její odolností. To je způsobeno přirozeným fyzi-
kálně-chemickým úbytkem zinku z ochranné vrstvy, jehož rychlost
je ovlivněna agresivitou daného prostředí.
Přirozený úbytek zinku v závislosti na vlivu prostředí
Venkovní prostředí
0,8 - 1,0 μm/rok
Průmyslové prostředí
1,5 - 3,5 μm/rok
Prostředí se střední korozní agresivitou
2,0 - 5,0 μm/rok
Prostředí s extrémní korozní agresivitou
5,0 - 10,0 μm/rok
Z těchto empiricky získaných hodnot a z charakteristiky prostředí,ve
kterém je konkrétní kovová součást instalována vyplývá potřebná
tloušťka zinkového povlaku, kterým je potřeba její povrch ochránit,
aby bylo dosaženo plánované, nebo očekávané životnosti.
Galvanické zinkování
Galvanické zinkování je proces, při kterém se na elektricky vodivé
materiály, v našem případě ocelové a plechové komponenty (kato-
da), elektrochemicky vyloučí zinek (anoda), přičemž tloušťka takto
vytvořené vrstvy bývá 12 – 15 µm. Povlaky vytvořené touto meto-
dou mají lesklý povrch, který se podobá chromovému povlaku. Pro
optimalizaci galvanického procesu a tím i zvýšení korozní odolnos-
ti ošetřených součástí se do zinkového povlaku přidává chromova-
cí přípravek, který jemně zabarvuje zinkovaný povrch do různých
odstínů, ale barva a ani stupeň lesku nemá vliv na kvalitu zinkové
vrstvy.
Ošetření povrchu galvanickým pozinkováním se nejvíce využívá pro
aplikace do neagresivního prostředí suchých vnitřních prostor. Ve
výjimečných případech je možné ho použít i do vlhkých vnitřních
prostor nebo venkovních prostor pod přístřeškem s předpokladem
zkrácení životnosti částí.
Sendzimirové zinkování
Sendzimirové zinkování je metoda, při které prochází při válcování
za studena ocelový plech kontinuálně lázní s tekutým zinkem, jenž
je po zchladnutí zaválcován. Tímto způsobem vzniká na povrchu
plechu souvislá vrstva zinku cca 17 – 23 µm. Takto vytvořená
ochranná vrstva je svou tloušťkou a kvalitou srovnatelná s meto-
dou galvanického zinkování, a proto se využívá do stejných prostře-
dí. Sendzimirové zinkování je však metoda technologicky jedno-
dušší a je vhodná pro velkoplošné aplikace. V praxi je sendzimirově
pozinkován přímo plech, který je následně použit pro výrobu kabe-
lových žlabů, vík žlabů, přepážek, atd..
GZ
galvanický
zinek
SZ
sendzimirový
zinek
Antikorozní ochrana a povrchové úpravy prvků systému